Blog


Životní úroveň domácností v ČR je zhruba stejná jako před covidem.

2 / 8 / 2021

Vážení čtenáři, milí klienti, životní úroveň domácností je takřka stejná jako před pandemií. Zatímco z epidemického hlediska covidová krize nejsilněji udeřila v letošním prvním kvartálu, hodnocení životní úrovně domácností se od loňska znatelně zlepšilo. Index finanční situace domácností, který dlouhodobě mapuje agentura STEM ve spolupráci s KPMG, je srovnatelný s hodnotami z roku 2019. Vnímání hospodářské situace České republiky se ale vzhledem k loňskému roku zhoršilo.

Toto zjištění vyplývá z aktuálního indexu STEM a KPMG, který má ČTK k dispozici. Kontinuální empirické šetření provádí STEM od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů na reprezentativním souboru obyvatel ČR starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 respondentů. Poslední průzkum se uskutečnil v květnu 2021.

Z vývoje je zřejmé, že největším otřesem byly první uzávěry na jaře 2020. Loňský pokles byl nejzřetelnější mezi lidmi ve starším produktivním věku (45 až 60 let). Naopak nynější pozitivní výhledy táhne především mladší věková skupina. V dlouhodobém časovém porovnání jsou ale podle indexu očekávání domácností srovnatelné s úrovní kolem let 2016 až 2018, čili spíše pozitivní.

Systematická podpora zaměstnanosti v době lockdownů účinně zabránila ztrátě práce a příjmů na straně domácností. Potvrzuje to bezprecedentní nárůst hrubých úspor domácností, které jsou nyní nejvyšší od okamžiku vzniku České republiky. I přes pokračující pokles národního hospodářství v prvním čtvrtletí 2021 tak nálada zůstává optimistická. Náklady lockdownu byly totiž přesunuty na veřejné rozpočty, které se dostaly na neudržitelnou dráhu. Stále je ovšem patrné, že v některých zejména nízkopříjmových skupinách ekonomické obtíže přetrvávají. Na 15 procent ekonomicky aktivních lidí zaznamenalo výrazné snížení příjmu, současně ale u přibližně stejné části (13 procent) se příjem zvýšil. Zvýšení příjmu je typické pro vysokopříjmové domácnosti s příjmem přes 40.000 Kč čistého měsíčně.

Krize zastihla společnost na vrcholu ekonomické konjunktury, dopady na domácnosti napříč Evropou podržely programy na podporu zaměstnanosti. Jsme hodně daleko černým scénářům s nezaměstnaností okolo deseti procent a prudkým růstem zadluženosti. Výrazné poklesy příjmů se ale týkají milionu lidí. Jde zejména o pracující v soukromém sektoru a častěji v méně kvalifikovaných profesích a nejvíce zasažených odvětvích, jako jsou služby nebo pohostinství.

Pozitivně vnímaná situace domácností je přitom v ostrém kontrastu s hodnocením ekonomické situace v České republice. Zatímco v období před vypuknutím pandemie ji jako dobrou hodnotilo 70 procent obyvatel, aktuálně je to pouze 31 procent. Negativní pohled na současný vývoj na úrovni celé republiky také převažuje v pohledu na to, jakým směrem se ubírá vývoj v ČR. Jako nesprávný ho nyní hodnotí 43 procent veřejnosti. V lednu 2020 to bylo 24 procent. V dlouhodobém pohledu jde o unikátní situaci, protože dosud byla hlediska osobní finanční situace a hodnocení na úrovni celé společnosti silně propojena.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

Aktuální články k výkupům nemovitostí


Zobrazit další článkyZobrazit užitečné informace
Top