Zavedení teritoriality soudních exekutorů je stále ve hře.

Vážení čtenáři, zavedení místní příslušnosti exekutorů je stále ve hře. Patří k desítkám změn, které tento týden poslanci představili ve druhém kole projednávání vládní novely exekučního řádu. Dolní komora ani na druhý pokus jednání nedokončila. Proti dokončení se postavili zástupci ANO, za což je kritizovali hlavně zástupci KDU-ČSL a STAN.

Vládní ČSSD se ústy Kateřiny Valachové zavázala změny prosadit na jednání Sněmovny co nejdříve. Opoziční Piráti by to chtěli ještě tento týden. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) mnohé z poslaneckých návrhů odmítla. Podle ní dělají podle ministryně z vládní předlohy „kočkopsa" a „bramboračku". Zavedení místní příslušnosti exekutorů prosazuje kromě SPD skupina poslanců z různých stran kolem Piráta Lukáše Koláříka. Lidovec Marek Výborný doporučil schválit kompromisní verzi spotřebitelské teritoriality, podle níž by měla platit možnost vybrat si svého exekutora. Sněmovní ústavně-právní výbor všechny poslanecké návrhy na místní příslušnost exekutorů zamítl. Výborný navrhoval rovněž zavedení paušální částky na úhradu nákladů řízení exekutorů ve výši 750 korun nebo zastavování marných bagatelních exekucí. Vládní novela zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Ústavně-právní výbor hodlá z novely např. vyškrtnout ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení. Šanci mají naopak poslanecké návrhy, podle nichž by povinným (dlužníkům) vůči státu stačilo v exekuci splatit jistinu a mohly by být zastaveny dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1 500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Výbor také doporučil, aby se z vymožených peněz nejprve splácela jistina dluhu, teprve potom úrok. Další podpořený návrh snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Vládní novela mj. předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Věřitele by podle zdůvodnění vedla ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Nehradila by se například v případě vymáhání výživného.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webu Česká justice)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista