Vláda projedná pravidla pro vyplácení mezd za společnosti v insolvenci.

Vážení klienti a čtenáři, vláda projedná v pondělí pravidla, za kterých má stát vyplácet mzdy za firmy v platební neschopnosti. Podle legislativního návrhu by od příštího roku pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům neměl stačit návrh na insolvenci, ale rozhodující by mělo být oznámení o zahájení insolvenčního řízení. O doplacení výdělku by mohli úřad práce žádat i agenturní pracovníci. Vyplacená částka by se nově měla zahrnovat do zaměstnancova příjmu, mohlo by se z ní tak srážet. Novelu o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kvůli koronavirové krizi by mohlo podnikatelských subjektů v ekonomických potížích přibývat. Dle autorů novela odráží změny insolvenčního práva i zákona o zaměstnanosti a má zajistit zaměstnancům „optimální ochranu" a bránit zneužívání. Aby nová pravidla začala platit, musí je schválit kabinet i Parlament a podepsat prezident.

Aktuálně mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Finanční částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Následně mohou zaměstnanci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů. Tuto lhůtu předloha novely nemění. Upravuje ale její počátek. Nově by občané mohli začít o peníze žádat poté, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce. Stejná pravidla platí i pro české pobočky nadnárodních firem. Informaci o začátku řízení v jiném státě EU oznámí insolvenční soud, pod který provozovna v České republice spadá. Údaje budou v rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí.

Žadatel musí doložit, že pro firmu pracoval a nedostal už odstupné či jiné kompenzace, a to třeba potvrzením o výdělku či listem důchodového pojištění. Pokud již lidé získali jiné náhrady, úřad práce je od vyplácené částky odečte. Peníze navíc bude muset příjemce vrátit. O vyplacení dlužného výdělku by nově mohli žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Kdyby z něj získali pouze část, stát by jim případný rozdíl mohl doplatit. Výplata od úřadu práce za zaměstnavatele v insolvenci by se také měla zahrnovat do příjmu, mohlo by se z ní srážet.

O peníze nebudou moct žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Podle ministerstva má ustanovení bránit obcházení zákona těmi, kteří sice byli zaměstnanci podniku v problémech, ale současně mohli ovlivňovat její hospodaření. „Smyslem navrhovaného opatření je zamezit, aby neúspěchy ekonomických subjektů v podnikatelské sféře byly přenášeny na stát," uzavřeli autoři.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista