Novinky


V ČR roste podíl občanů, kteří přes pravidelné příjmy nesplácejí dluhy.

25 / 6 / 2019

V ČR roste podíl občanů, kteří přes pravidelné příjmy nesplácejí dluhy.

Vážení čtenáři a klienti, v České republice se razantně zvyšuje počet lidí, kteří přes dva pravidelné příjmy v domácnosti nestačí hradit své finanční závazky. Jako důvod neplacení uvádějí rostoucí životní náklady.

Jejich tvrzení je přitom zdánlivě v kontrastu se statistikami, které kontinuálně hlásí narůstající kupní sílu českého obyvatelstva. Ovšem celonárodní průměry nepostihují skupinu obyvatel, kterým rostoucí výdaje vzhledem k jejich příjmům naopak životní úroveň snižují, jak vyplývá z pravidelného šetření M.B.A. Finance mezi dlužníky.

Počet neplatičů úvěrů, kteří nevycházejí se svými příjmy, se v meziroční komparaci zvýšil o osm procent. Nejedná se přitom o nejnižší příjmové skupiny. Ve většině případů tito lidé vykonávají kvalifikovanou práci a dostávají takovou mzdu, že nemají právní nárok ani na žádné sociální dávky. „Není možné jednoduše tvrdit, že špatně hospodaří s penězi. Prostě růst životních nákladů a některých fixních výdajů je pro ně tak vysoký, že se jejich rozpočet dostává do tzv. červených čísel,“ definoval situaci u časti neplatičů Tomáš Zetek, provozní ředitel M.B.A. Finance, která spravuje pohledávky velkých firem.

Typickým příkladem je vyjádření mladé ženy z Prahy, která čerpá s manželem spotřebitelský úvěr ve výši 365.000 korun. Obchodní banka nám peníze bez problémů poskytla, poněvadž jsme splňovali všechny kritéria. Ovšem po čtyřech letech splácení nám na splátky nezůstává na účtu dostatek prostředků. Za bydlení vydáváme už přes 40 procent příjmů, stále více utrácíme za jídlo a citelně nám vzrostly výdaje za dvě děti, které nastoupily do školy. A komerční banka je chce dříve, než nám přijde výplata," vysvětlila žena, proč se opakovaně dostává do skluzu se splácením úvěru.

Podle Českého statistického úřadu průměrná mzda vzrostla reálně o 4,6 procenta. Ale průměrnou měsíční mzdu 32.466 korun hrubého dosahuje pouze jedna třetina zaměstnanců, resp. polovina vydělává méně než 27.582 korun. Pro skoro pětinu domácností je obtížné vycházet se svými finančními příjmy. A skoro čtvrtina domácností není schopna zaplatit neočekávaný výdaj nad 10.000 korun.

Inflace je sice statisticky menší, než činí reálný růst mezd, ale u některých položek spotřebního koše je situace podstatně horší. Základní potraviny, energie nebo třeba náklady na bydlení či dopravu rostly více, než ukazuje cenový průměr.

Vedle toho velká vydání představují pro rodiny s dětmi „např.“ náklady na školní docházku či aktivity a volný čas či pro starší populaci platby za zdravotní péči. Na celkových výdajích se tyto položky podílejí výrazněji než zbytná vydání, jako je dovolená nebo kultura a hobby.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Bc. Jaroslav Oborný, obchodník s nemovitostmi

Aktuální články k výkupům nemovitostí


Zobrazit další články
Top