Blog


Ústavní soud zamítl zrušení povinnosti složit zálohu na insolvenční řízení.

5 / 8 / 2022

Vážení čtenáři, milí klienti., Ústavní soud (dále i jako „US") dne 12. července 2022 pod sp. zn. Pl. ÚS 104/20 v plénu rozhodl o zamítnutí návrhu Nejvyššího soudu (dále i jako „NS") na zrušení ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, přičemž dané ustanovení posuzoval zejména ve vztahu k ustanovení čl. 36 odst. (1) a (4) a ust. čl. 37 odst. (3) Listiny základních práv a svobod (LZPS).

Zavedení zálohy je ústavněprávně ospravedlnitelné a cíl, který novela z července 2017 sledovala, tedy snížení počtu šikanózních návrhů, je legitimní, uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Jiné nástroje k odstranění šikanózních návrhů nemají podle Ústavního soudu tak velký preventivní vliv. Podle statistik se od zavedení novely snížil počet šikanózních návrhů na desetinu. Jedná se o návrhy, jejichž cílem bylo poškození firmy. Samotné podání insolvenčního návrhu mělo na firmu přímé ekonomické dopady, zároveň tím trpěla pověst a důvěryhodnost. Šikanózní návrhy podle odborníků fungovaly jako zbraň v hospodářské soutěži a některé firmy jim čelily i opakovaně.

U insolvenčních návrhů proti firmám činí záloha 50.000 korun, u nepodnikatelských právnických osob a fyzických osob skládají věřitelé zálohu 10.000 korun. Povinnost odpadá v situaci, kdy je insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, a také v situaci, kdy pohledávka plyne ze spotřebitelské smlouvy.

Nejvyšší soud kritizoval skutečnost, že výše jmenovaný právní předpis nezohledňuje reálnou potřebnost zálohy pro další chod insolvenčního řízení, charakter pohledávky ani majetkové poměry věřitele. U těch nemajetných prý záloha skutečně může znamenat odepření práva na přístup soudu. „O tom, že prostá nezpůsobilost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení detekuje pokus o podání šikanózního návrhu, lze s úspěchem pochybovat," uvedli v návrhu soudci Nejvyššího soudu. S názorem NS se však soudci Ústavního soudu, kteří se případem zabývali v plénu od roku 2020, neztotožnili. Také uvedli, že díky snížení počtu šikanózních návrhů se zvýšila průchodnost soudů a je nastavena rovnováha mezi právy věřitele a dlužníka.

Záležitost se k ÚS dostala na základě sporu firmy Orofa z Košic. Ta podala v roce 2020 insolvenční návrh na společnost Centrum služeb Chrudim, ale nesložila zálohu. Městský soud v Praze návrh odmítl a jeho výrok potvrdil Vrchní soud v Praze. Orofa však podala dovolání k Nejvyššímu soudu, jenž podal návrh na zrušení části zákona z výše uvedených důvodů.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Ústavního soudu, Advokátního deníku a České justice)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

Aktuální články k výkupům nemovitostí


Zobrazit další článkyZobrazit užitečné informace
Top