Ústavně-právní výbor přerušil jednání o návrhu na zkrácení doby oddlužení.

Vážení klienti, milí čtenáři, sněmovní ústavně-právní výbor přerušil projednávání vládního návrhu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, resp. na zkrácení doby oddlužení ze současných pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Zákonodárci teď budou moci předkládat pozměňovací návrhy. Navrhované změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu podnikatelů i spotřebitelů. Výbor se k předloze vrátí pravděpodobně začátkem listopadu.

Legislativní úpravy insolvenčního zákona mají podle Ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., zdůraznil, že novela obsahuje mnoho kontrolních a dohledových mechanismů, aby dlužník splácel podle svých možností. Část poslanců se ale k navrhovanému znění novely stavěla rezervovaně a podávání úprav již ohlásila. „Vládní návrh zasahuje do, řekněme, sociálního smíru mezi věřiteli a dlužníky," prohlásila prof. JUDr. Helena Válková, CSc. Pozměňovacími návrhy by podle ní měly rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky obnovit. Poslanec JUDr. Pavel Staněk, MBA, míní, že začlenění evropské směrnice do českého právního řádu mělo být minimalistické, když předpokládá tříletou dobu oddlužení pouze pro podnikatele. Uvedl ale, že novelu jako celek napadat nechce s ohledem na to, že jde o vládní návrh.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také mohl trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení". Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost. Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (za použití Advokátního deníku a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista