ÚS v Brně se v kauze o nesplacený úvěr zastal invalidní ženy.

Vážení čtenáři, Ústavní soud se zastal invalidní ženy a jejího syna, po kterých komerční banka žádá miliony korun. Ti před časem spolupodepsali úvěr pro ženina bývalého manžela, který pak přestal splácet. Případem se musí znovu zabývat Krajský soud v Českých Budějovicích, měl by se zamyslet také nad skutečností, zda výkon práva není contra bonos mores (v rozporu s dobrými mravy) a zda neexistují jiné možnosti uspokojení pohledávky.

Žena, pisatelka stížnosti, je invalidní důchodkyně. V době, kdy měla vážné zdravotní problémy, si její manžel přivedl do společné domácnosti novou partnerku. Žena proto rodinný dům opustila. Po pár měsících se ale znovu vrátila, manžel totiž tvrdil, že s ní hodlá znovu žít. Právě tehdy ženu i jejího syna požádal, aby spolu s ním podepsali smlouvu o úvěru na rekonstrukci domu. Žena i její syn žádosti vyhověli, jejich podpis se tedy objevil na smlouvě o pětimilionovém úvěru. Následně muž vzal manželku na dovolenou do zahraničí, kde ji opustil. V zahraničí ji nechal bez peněz, několik dní musela pomáhat v restauraci, aby si vydělala na cestu zpět. Posléze se manželé rozvedli. Muž z úvěru splatil do března 2014 necelých 350.000 korun. Následně požádal o osobní bankrot. Obchodní banka posléze vyzvala ženu s jejím synem jako spoludlužníky k zaplacení zbývající části úvěru, následně na ně podala také žalobu. Domáhala se částky, která narostla na více než šest milionů korun.

Okresní soud v Písku žalobu zamítl s vysvětlením, že nárok komerční banky je sice oprávněný, ale výkon práva by byl v rozporu s dobrými mravy, poněvadž příjemce úvěru spoludlužníky zneužil ve svůj prospěch, obchodní banka situaci dostatečně neprověřila a pohledávka je částečně zajištěná domem. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek okresního soudu změnil a žalobě vyhověl. Žena se synem neuspěli ani u Nejvyššího soudu, proto podali ústavní stížnost, které vyhověl senát se zpravodajem Pavlem Šámalem. Ústavní soud nepředjímá celkový výsledek sporu, případem se musí znovu zabývat krajský soud. Neměl by se ale soustředit výhradně na to, zda je nárok komerční banky oprávněný, ale též na to, zda neexistují jiné možnosti uspokojení pohledávky. „Obecné soudy taktéž nebudou moci soustředit svoje úvahy pouze k okolnostem majícím původ výhradně mezi stěžovateli a věřitelkou (pozn. bankou), ale budou se muset vypořádat i s uvedenými okolnostmi mezi samotnými spoludlužníky," píše se v nálezu Ústavního soudu.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím webů Ústavního soudu a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista