Blog


Tři pětiny samoživitelů komplikovaně vyjdou s finančním příjmem.

4 / 3 / 2021

Vážení čtenáři, milí klienti, víc než tři pětiny samoživitelek a samoživitelů obtížně vycházejí s příjmem. Podíl za epidemie vzrostl. Problém s penězi samotní rodiče nejčastěji řeší šetřením na jídle a provozu domácnosti, půjčkou od příbuzných, odkládáním placené zdravotní péče, prodejem majetku či úvěrem. Ukázal to nezávislý výzkum agentury STEM o situaci samoživitelů a samoživitelek v době koronavirové krize. V lednu se do něj zapojilo 1 026 osob. Výsledky ČTK sdělil spolek Klub svobodných matek (dále jen „KSM").

„Chtěli jsme zmapovat, jak si samoživitelé a samoživitelky rok od počátku epidemie stojí. Jejich situace nebyla dobrá před krizí a teď je ještě horší. Happy end jsme čekat nemohli," konstatovala ředitelka KSM Dana Pavlousková.

Podle ní mělo před krizí problém vyjít s penězi 54 procent samotných rodičů. Podle výsledků průzkumu to činí aktuálně 62 pct.

Zhruba dvě pětiny dotázaných uvedly, že jejich finanční situace je horší než před rokem. Třetině se finanční příjem snížil.

V celkem 63 procentech samoživitelských domácností žil dospělý s jedním či dvěma dětmi. Podle výsledků zhruba polovina samoživitelů a samoživitelek měla měsíčně méně než 20.000 korun.

Šest z deseti dotázaných nemá rezervu na nečekaný výdaj 10.000 korun či nezvládá spořit. Celkem 36 procent lidí si stěžovalo na neúnosné výdaje na bydlení. Takřka třetina se potýkala s výpadky výživného.

Čistý měsíční příjem pětiny dotázaných nedosahoval 12.500 korun. Dalších 11 procent lidí muselo vystačit s 12.501 až 15.000 korunami. Pětina hospodařila s částkou od 15.001 do 20.000 korun.

Téměř tři pětiny respondentek a respondentů mají zaměstnání. Pět procent pracovalo na dohodu a pět procent podnikalo.

Nepracovali zhruba tři z deseti dotázaných. Byli na mateřské a rodičovské, bez místa či v invalidní penzi. Část z nich si ale přivydělávala.

Nedostatek peněz nejčastěji samoživitelky a samoživitelé řešili šetřením na jídle. Přikročila k tomu polovina dotázaných.

Víc než dvě pětiny sáhly k úsporám na chodu domácnosti. Třetina volila půjčku od příbuzných. Stejný podíl zmínil odložení placené zdravotní péče.

Pětina uvedla, že prodávala majetek a vybavení. Půjčku od komerční banky či nebankovní společnosti si vzala pětina lidí.

Celkem 13 procent samoživitelů či samoživitelek přišlo o zaměstnání, dalších šest procent o práci na dohodu. Desetině se snížila mzda.

Finanční dopady pandemie vedly u šesti procent k nutnosti se přestěhovat, většinou do levnějšího bytu nebo k příbuzným či známým.

Zhruba dvě pětiny dotázaných sdělily, že mají problém zajistit technické vybavení pro distanční výuku dětí. Z rodin s více dětmi či z domácností s příjmem do 12.500 korun je to polovina.

Celkem 22 procent dotázaných požádalo za poslední rok o sociální dávky. Uspěla polovina.

Častěji stát o podporu žádali lidé s nižším vzděláním, s malými dětmi, ženy, tzv. dohodáři, nezaměstnaní a rodiče na rodičovské.

Na neziskové organizace se obrátilo 17 procent respondentů a respondentek, pomoc získala většina z nich. KSM poskytuje i finanční výpomoc na nájem, úhrady energií, zakoupení potravin či školní pomůcky.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

 

Aktuální články k výkupům nemovitostí


Zobrazit další článkyZobrazit užitečné informace
Top