Třetina Čechů, Moravanů a Slezanů pocítila dopad pandemie na svých financích.

Vážení klienti, první vlna koronavirové pandemie a související omezení v návaznosti na nouzový stav se podepsaly na finančním zdraví českých domácností. Neblahý dopad zaznamenala skoro třetina Čechů. Osm procent dotazovaných přišlo o práci, další pětině se snížil příjem. Toto zjištění vyplývá z průzkumu mezi 605 respondenty, který uskutečnila výzkumná agentura Perfect Crowd pro investiční startup Fondee.

Situace nedávných měsíců nejvíc postihla nízkopříjmové skupiny, lidi s nižším vzděláním a z menších měst a obcí. Téměř polovina respondentů (43 procent) musela sáhnout do rodinných úspor. „Výsledky jednoznačně ukazují, že rezervy a potřeba spořit a investovat se týká naprosto všech ve společnosti. Z dat vyplývá, že do úspor muselo sáhnout 43 pct z nás, z toho lehce přes 13 procent výrazně. Čtyři procenta lidí si musela vzít úvěr, aby situaci zvládli," komentoval data z výzkumu zakladatel Fondee Jan Hlavsa.

Průzkum ukázal, že lidé s měsíčními příjmy do 25.000 korun přišli o práci dvakrát až třikrát častěji než ti s příjmy vyššími. Z této příjmové skupiny muselo do úspor sáhnout 60 procent, v případě lidí s příjmem přesahujícím 50.000 to bylo jenom 30 procent! „V souvislosti s krizí byli ztrátou zaměstnání častěji zasaženi lidé se základním vzděláním a o práci častěji přicházeli lidé z menších obcí. Ve městech nad 100.000 obyvatel přišel o práci každý dvacátý, v obcích pod pět tisíc obyvatel to byl každý desátý," uvedla Monika Červinková z Perfect Crowd. Opět se podle Hlavsy ukázaly nedostatky ve finanční gramotnosti Čechů. Mít finanční rezervu je důležité bez ohledu na příjem. Naopak čím nižší příjem, tím víc je potřeba, protože případná krize dopadne hůř. To stejné platí také u úrovně vzdělání. „Úvěr si vzala dvě procenta vysokoškolsky vzdělaných respondentů, ovšem osm procent lidí se základní školou," upozornil správně Hlavsa.

Zásadním zjištěním předchozího výzkumu bylo, že 85 procent respondentů by mohlo každý měsíc ušetřit víc peněz, kdyby se důsledně snažili. Patnáct procent by dokonce ušetřilo pět a více tisíc korun měsíčně. A ačkoliv průzkum ukázal, že tendenci zhodnocovat peníze mají lidé s vyššími příjmy, v příjmové kategorii mezi 15.000 a 25.000 hrubého měsíčně pravidelně investovalo 60 procent Čechů.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista