Blog


Šestina dlužníků vstupuje do insolvenčního řízení s darovací smlouvou.

7 / 12 / 2020

Vážení čtenáři, podle insolvenčních správců se do oddlužení za současným podmínek hlásí ve větším počtu lidé, kteří nemají stálý příjem, ale pouze toliko „darovací smlouvu", tedy zaručený přísun peněz od jiné osoby. „Ministerstvo spravedlnosti tuto aplikační praxi zaregistrovalo, třebaže jej nepovažuje za nijak překvapující," potvrdil praxi, která je dle některých expertů nekalá, mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.

Darovací smlouva je právním nástrojem, kterým se jiná, třetí osoba zavazuje poskytovat dlužníkovi po dobu jeho oddlužení finanční příspěvek k příjmům dlužníka, aby dlužník plnil podmínku pro povolení oddlužení v podobě minimální úhrady svým věřitelům. Závazek mezi dárcem a obdarovaným je smluvní. „Nejednou se setkávám s názorem, že darování je věcí jen toho, kdo chce dar dát, ale tak tomu není. Darování je však vždy věcí dvou, tedy jde o dvoustranné právní jednání – dárce, který chce darovat a obdarovaného, který chce dar přijmout. Slovy zákona (tj. občanského zákoníku) – darování je jednání, při kterém dochází k převodu vlastnictví věci bezplatně a obdarovaný nabídku přijme. Právní vztah je tedy nastaven na principu bezplatnosti a dobrovolnosti. Darovat se dá věc movitá či nemovitá (také ochranné známky, obchodní podíly apod.)," vysvětluje advokát Jiří Matzner. V justiční či insolvenční praxi jsou nejčastěji dárci osoby blízké dlužníkovi, např. rodinní příslušníci, potomci a předchůdci dlužníka.

Darovací smlouvy i smlouvy o důchody byly dlouhodobě v minulosti využívány ke splnění minimální 30 % hranice uspokojení nezajištěných věřitelů. „Koneckonců i před účinností oddlužovací novely mohl dar či důchod poskytovaný třetí osobou představovat část nebo i celý postižitelný příjem dlužníka (typicky se jednalo o část nutnou k dorovnání zmiňovaných 30 %)," uvedl Řepka. Ministerstvo podle něj průběžně vyhodnocuje efekt oddlužovací novely, a tedy i problematiky darovacích smluv. „Prostřednictvím analýzy statistických dat z insolvenčního rejstříku se snažíme nejprve analyzovat, o jakou kategorii dlužníků se zpravidla jedná, co je příčinou nulového postižitelného příjmu a jaký dopad na uspokojení věřitelů tato praxe má," doplňuje. Soudy nevidí jako překážku, pokud dlužník vstoupí do oddlužení s tím, že „prozatím" bude oddlužení plněno z podpory třetí osoby. Dlužník je však po dobu trvání oddlužení povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí taktéž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. „Musí vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Toto by měl po celou dobu trvání oddlužení sledovat insolvenční správce a porušení těchto povinnosti by mělo vést ke zrušení schváleného oddlužení i v těch případech, kdy je sice oddlužení plněno z podpory třetí osoby, ale dlužník, pokud je toho schopen, se sám aktivně nesnaží svojí výdělečnou činností k uspokojení pohledávek věřitelů přispět," dodává a uzavírá místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové Jolana Maršíková.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím webu Česká justice-autor Eva Paseková)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

Zobrazit další článkyZobrazit užitečné informace
Top