Blog


Sedm občanů z deseti vnímá pokles životní úrovně.

4 / 12 / 2022

Vážení čtenáři, milí klienti, pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti. Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi, Moravané a Slezané omezili finanční výdaje např. na oblečení in favorem (ve prospěch) výdajů na jídlo, energie či dopravu. Toto zjištění vyplývá z dat Banky Creditas o reálných fin. tocích klientů a z dotazníkového šetření nezávislé výzkumné agentury Ipsos. Banka Creditas využila kategorizovaná data o struktuře výdajů uskutečněných převodem či platbou kartou v měsíci srpnu 2021 a 2022, která byla očištěna o vliv počtu uživatelů v daných obdobích. Agregovaná data odrážejí reálné výdaje více než 100.000 obyvatel celé České republiky. Průzkum Ipsosu proběhl mezi 500 respondenty.

Zhoršení celkového stavu tuzemské ekonomiky vnímají takřka podle průzkumu všichni (98 procent), zhruba třetina lidí má ale za to, že média přehánějí a vytvářejí paniku. Pokles své životní úrovně během letošního roku deklaruje 70 procent občanů. Z toho polovina vnímá pokles jako velmi silný. Dalších 23 pct pokles zatím nezaznamenalo, ale brzy jej očekává.

Ze zmíněného výzkumu dále vyplývá, že situaci ekonomiky i svou vlastní vidí výrazně pesimističtěji občané z malých obcí a měst než obyvatelé měst nad 100.000 obyvatel. Pouze pětina lidí téměř nepociťuje vyšší náklady na bydlení.

U nákladů spojených s bydlením, jako je např. nájem, hypotéka či platby za energie uvedl jen každý pátý, že u něj nedošlo ke změně, zejména díky zafixování z dřívějška. U zbytku výdaje rostly, a to mnohdy výrazně.

U 19 procent lidí byl nárůst do 1 000 korun měsíčně, u 32 procent mezi 1 001 až 3 000 Kč, u pětiny mezi 3 001 až 5 000 Kč, u zbylých devíti procent občanů se jednalo o nárůst nad 5 000 korun.

S rostoucími cenami v obchodech se podle průzkumu téměř polovina lidí vyrovnala tak, že začala kupovat levnější zboží. Zhruba čtvrtina kupuje stejné zboží, ale v menším množství a 17 procent nakupuje zatím stejně, nicméně už sonduje alternativy.

Necelá polovina Čechů kvůli vyšším cenám omezila využívání zbytných služeb, jako je návštěva restaurace či výdaje za cestování. Dalších 37 procent nyní využívá levnějších alternativ.

Strukturu finančních nákladů domácností dobře ilustrují data o uskutečněných objemech plateb v jednotlivých kategoriích bankovnictví Creditasu. V meziročním porovnání (srpen 2022 vs. srpen 2021) se ukazuje, že domácnosti vydávají za potraviny o desetinu více než před rokem. Naopak výdaje za oblečení klesly o dvě procenta a v položce „ostatní nákupy" se projevil pokles o 1,5 procenta. O 4,5 procenta stouply výdaje související s dopravou.

Nejvýznamnější rostoucí položkou byly služby, kde se ukázal nárůst o 124 procent, což souvisí zejména s novou výší záloh např. za elektřinu. Průzkum potvrdil to, co se zpožděním naznačovala data o spotřebě domácností už v závěru loňského roku. Vysoká inflace snižuje kupní sílu obyvatel a mění jejich spotřebitelské zvyklosti. Prioritou je bydlení, na zbytku se začíná šetřit. I když v obchodech utrácíme více, reálně si odnášíme méně zboží.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Banky Creditas, Ipsosu a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

Spolupracujeme s realitní a advokátní kanceláří JURIS REAL, spol. s r. o.

Top