Polovina občanů České republiky nespoří ani 2 000 korun měsíčně.

Vážení čtenáři, milí klienti, polovina Čechů, Moravanů a Slezanů spoří do 2 000 korun měsíčně a každý šestý dokáže dát stranou za měsíc nejvýše pětistovku. Navíc ti, kteří spoří, často nezacházejí se svými úsporami správně, a připravují se tak i o výnosy. Toto zjištění vyplývá z empirického šetření mezi tisícovkou respondentů, který představila žurnalistům Banka Creditas.

„I když se zdá, že jsou Češi spořivý národ, celkové úspory poloviny z nich nepřekročí hranici 100.000 korun. To platí dokonce i ve skupině lidí v předdůchodovém věku. Takřka polovina občanů v našem výzkumu přiznala, že by jejich finanční úspory nepokryly ani tříměsíční výpadek příjmů," sdělila členka představenstva banky Ivana Pícková. Ve větší míře jsou to podle ní ženy. Třetina Čechů má podle průzkumu úspory od 100.000 do půl milionu korun. Další desetina má našetřeno mezi půl milionem a milionem a každý desátý má úspory nad milion korun. Z hlediska nejčastějších cílů spoření si kolem 97 procent tvoří rezervu, 62 procent spoří na penzi. Na vlastní bydlení se snaží šetřit zhruba každý pátý, častěji jde o mladší lidi. Na dotaz, zda je jejich spoření pro dosažení hlavních cílů dostačující, odpovídá 63 procent občanů negativně.

Průzkum podle Pickové ukázal, že Češi nezacházejí s úsporami správně. Sedm z deseti v nějaké míře drží úspory v hotovosti nebo na běžném účtu. Naopak nástroje pro dlouhodobé spoření, jako jsou např. fondy, používá kolem 29 pct občanů. Přitom pravidelné investování do konzervativnějších sektorů i po menších částkách je pro tento účel jedno z nejlepších, míní Pícková. Milion korun uložený na neúročeném běžném účtu nevynese za rok nic, stejná částka uložená na spořicím účtu přinese při současných průměrných sazbách roční úrok kolem 50.000 korun, upozornila. Nejoblíbenějšími nástroji spoření jsou hotovost, ve které má úspory 71 % dotazovaných, a spořicí účty, které využívá 69 procent oslovených. Následují státem dotované produkty, jako je penzijní spoření a stavební spoření a investiční fondy. Penzijní pojištění má 64 procent respondentů a stavební spoření 39 procent. Ze šetření též vyplývá, že ženy spoří méně než muži. Nejvyšší úspory mají obyvatelé hlavního města. V Praze existuje ale současně nejvyšší podíl těch, kteří neuspoří nic, je to každý desátý Pražan. Nejspořivější věkovou skupinou, a to jak co do měsíční úložky, tak do objemu úspor, jsou občané České republiky mezi 45 a 53 lety.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (Banka Creditas a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista