Novinky


Podle třetiny Čechů je nesplácení úvěrů podvod.

11 / 9 / 2019

Podle třetiny Čechů je nesplácení úvěrů podvod.

Vážení čtenáři, vyhýbání se splácení dluhů je podvod, který by měl být sankciován, míní až třetina Čechů. Vyhýbání se závazkům odsuzují především starší a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Navíc dluhy jsou v posledních letech v České republice vymazávány ex officio (z moci úřední) jak na běžícím pásu i lidem, kteří si to vůbec nezaslouží. Mnohdy jde o osoby, jež se zcela vědomě přiživily na úkor druhých a do osobního bankrotu zamířily účelově.

Tři čtvrtiny Čechů, Moravanů a Slezanů podle výzkumu společnosti Kruk pak berou prodlení při splácení úvěrů a půjček jako problém, který je nutno urychleně řešit. Naopak každý jedenáctý však neuhrazené platby považuje za zcela normální či jen za malý problém. Častěji mají tento názor lidé mladší 34 let a občané se základním vzděláním. Pro zhruba šestinu lidí bývají neuhrazené splátky půjček velkou ostudou či životním selháním. Tyto myšlenky mají především lidé starší 65 let a senioři, kteří mají mnohdy největší problém případné dluhy splácet. I tak se ale ke svým závazkům staví aktivně a nesnaží se jim vyhýbat. Češi za urgentní považují hlavně závazky vůči úvěrovým společnostem, naopak se splácením peněz od rodiny či přátel až tak nespěchají. Analogický postoj pak zaujímají vůči dluhům na poplatcích za mobilní telefon či připojení k internetu. Podle lidí oslovených v průzkumu existují k zadlužení i rozumné důvody. Dvě třetiny by se zadlužily kvůli provedení rekonstrukce v bytě, skoro tři pětiny občanů pak kvůli jiné neočekávané události jako je např. lékařský zákrok nebo náklady na léky. Bez ohledu na účel by si v nutném případě vzala půjčku bezmála pětina (18 procent) lidí. Za nejméně rozumné účely půjček považují respondenti nákupy dárků, dovolené nebo předplatného mobilních či televizních služeb. Až třetina dotazovaných uvádí jako rozumný důvod k zadlužení nutnost splácet spotřebitelské půjčky či leasing automobilu, 42 procent pak úhradu splátek hypotéky.

Jde o „Český“ paradox: Jeden soud potvrdí, že to, co dluží, mají zaplatit, „Posvětí“ tedy právní nárok věřitele, ale druhý soud to oddlužením smaže. Přitom věřiteli nebývají pouze finanční instituce, ale často zoufalí jednotlivci, např. řemeslník, který musí živit rodinu a nedostal např. peníze za novou koupelnu. Toto zjištění vykazuje analýza insolvenčního rejstříku na: www.justice.cz, kde jsou ukládány listinné dokumenty a zprávy o dlužnících a zkušenosti advokátů. Přitom vlastně všem na očích v insolvenčním rejstříku se odehrávají případy vychytralých. Žijí si ve velkém domě, ale oficiálně nic nemají díky fiktivně vytvořeným závazkům, jež mají napsané jen na papíře vůči osobám blízkým, aby na ně nikdo kvůli zdánlivé předluženosti už nemohl. Na tomto místě uvádíme jeden z případů.

Paní Monika (39 let) ze střední Moravy si s manželem pořídili společný rodinný dům v hodnotě přesahující tři miliony korun. Na začátku tohoto desetiletí však dospělo jejich manželství k rozvodu. A tím i samozřejmě k nutnosti dospět k majetkovému vyrovnání. Monika uzavřela s manželem dohodu o vypořádání společného jmění manželů, podle které jí připadne do výlučného vlastnictví celý dům. On měl proti tomu obdržet třičtvrtě milionu korun s tím, že polovinu předmětné částky obdrží hned a druhou polovinu mu bude paní Monika splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu tří let. Exmanžela paní Moniky však čekalo trpké překvapení, když po zapsání jejího výlučného vlastnického práva k předmětné nemovitosti nedostal ani korunu. Jelikož mu po rozvodu nezbylo vůbec nic než pohledávka za bývalou manželkou a sám se dostal v souvislosti se zajišťováním nového bydlení do finančních nesnází, zaslal Monice předžalobní výzvu (upomínku) k úhradě jejího dluhu. Ta na ni reagovala „Velmi fikaně“, jako mnoho jiných dlužníků. Uzavřela totiž se svým novým partnerem fiktivní smlouvu o půjčce na tři a půl milionu korun, kterou mu téhož dne zajistila zástavním právem k rodinnému domu. Půjčka měla být údajně poskytnuta v hotovosti a je vratná do konce roku 2030.

Bývalý manžel paní Moniky se nevzdal a přes řadu obstrukcí se skrze soustavu obecných soudů po letech dobral k pravomocnému soudnímu rozhodnutí, které mu dalo za pravdu. Jelikož Monika nezaplatila nic na rozvodové vypořádání ani po posledním verdiktu soudu, nezbylo exmanželovi nic jiného než podat návrh zahájení exekučního řízení. Po nařízení exekuce se ale paní Monika rozhodla podat návrh na povolení oddlužení a svěřila se pod ochranu insolvenčního soudu. Velmi zjednodušeně řečeno se při oddlužení plněním splátkového kalendáře uspokojují prostí věřitelé z postižitelné části měsíčních příjmů dlužníka. Věřitelé mající zástavní právo k nějakému statku insolvenčního dlužníka uspokojují své nároky toliko z výtěžku zpeněžení toho či onoho statku. Insolvenční správce ovšem nesmí zpeněžit zástavu, u které k tomu nedá výslovný pokyn zajištěný věřitel. A jelikož je jediným zajištěným věřitelem nový přítel Moniky, nelze důvodně předpokládat, že tento pokyn za pět let trvání oddlužení udělí. Po letech soudů a soudních výloh dluží paní Monika bývalému manželovi skoro jeden milion korun. Za stávajících okolností tak Monika zůstane po pěti letech oddlužení (kdysi) společný dům. A exmanžel (možná) dostane v horizontu 60 měsíců pouhou třetinu toho, co mu náleží podle rozvodového vypořádání.

 

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Novinky.cz)

Bc. Jaroslav Oborný, obchodník s nemovitostmi

 

Aktuální články k výkupům nemovitostí


Zobrazit další články
Top