Počet osob v exekučním řízení poklesl meziročně o 50.000 na 736.000.

Vážení klienti, počet osob v exekuci klesl na konci třetího kvartálu meziročně o 50.000 na 736.425 lidí. Toto zjištění vyplývá z aktuálních statistik Exekutorské komory České republiky. V aktuální koronavirové situaci je to podle komory pozitivní zpráva, která spolu s údaji o nízké nezaměstnanosti není důvodem k zavádění omezujících opatření ve vymahatelnosti práva.

„Klesající počet povinných (dlužníků) vnímáme pozitivně, neukazují se žádné černé scénáře, jak se snaží některé organizace prezentovat. Určitě je třeba být opatrný v souvislosti s koronavirem, jehož dopady budou mít déletrvající efekt, ale je nutné k celé problematice přistupovat racionálně," uvedl prezident komory Vladimír Plášil. Exekutorská komora proto varuje před navrhováním opatření, která mají za cíl omezit vymahatelnost práva, ať už jde o moratorium či omezování mobiliárních exekucí. Ty jsou podle komory totiž často jediným nástrojem, jak se věřitel ke svým prostředkům může dostat. A právě na věřitele, a zejména ty drobné, můžou tato další omezení podle komory tvrdě dopadnout. Stát pak může vytvořit půdu pro to, aby se z věřitele stal dlužník, což je podle ní nepřípustné.

„Nová omezení exekucí jsou prokazatelně úmyslně zneužívána rozšiřující se skupinou povinných (dlužníků), kteří platit jednoduše nechtějí. Pokud stát bude tato omezení rozšiřovat, hrozí ztráta důvěry v právní stát a vrátíme se do devadesátých let, kdy se vymáhání bude řešit více inkasními agenturami či úplně jinými způsoby, včetně fyzického násilí," upozornil Plášil. Podle něho se pravidelně zvyšuje nezabavitelná částka, kterou nelze povinnému (dlužníkovi) postihnout srážkou ze mzdy, došlo k navýšení částky, jíž nelze postihnout přikázáním pohledávky z účtu, a navíc několikrát se rozšířil výčet tzv. nezabavitelných věcí. Mobiliární exekuce se nikdy nemůže dotknout základních potřeb a běžného vybavení, naopak se podle něj týká v podstatě zbytných a nadstandardních věcí.

Pro dlužníky čím dál častěji legislativní změny podle něho znamenají impuls přestat řešit hrazení jejich pohledávek nebo posvěcení dlouhodobého trendu dluhy neplatit vůbec. „Mám pocit, že za každou další změnou stojí více populismus než záměr dluhovou problematiku řešit. Proto dlouhodobě navrhujeme ustanovení meziresortní pracovní skupiny, která bude plně obeznámena se situací a bude zastávat roli kvalifikovaného poradního orgánu v procesu legislativních změn," uzavřel Plášil.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webů ČTK a Exekutorské komory České republiky)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista