Blog


Pakliže zanikne nárok exekutora na úhradu exekuce, dojde ke sporu u US.

9 / 6 / 2021

Vážení čtenáři, milí klienti, tento týden se projednává v Senátu Parlamentu ČR vládní novela exekučního a občanského soudního řádu. I když ta obsahuje řadu dobrých podnětů, objevují se bohužel i takové, které jdou za hranu ústavnosti. Jeden z legislativních návrhů, které na poslední chvíli vzešly z jednání senátních výborů, se týká zániku právního nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů exekuce, bude-li exekuce zastavena pro nemajetnost povinného. Exekutorská komora ČR tento návrh považuje za protiústavní. Soudní exekutoři jsou připraveni se soudní cestou bránit u Ústavního soudu (dále jen „US") v případě, že by byl Senátem schválen.

Podle Exekutorské komory ČR je tento návrh jen dalším z těch, které budou motivovat dlužníka, aby se vyhýbal řádnému splácení svých dluhů a snažil se „vydržet nemajetný" 6 let. Poctivý dlužník, který svůj dluh postupně platí, ponese finanční náklady exekuce, vychytralý dlužník je muset hradit nebude.

„Šokuje nás, že myšlenka, že by exekutor po šesti letech práce neměl nárok ani na úhradu minimálních nákladů exekuce, vůbec někoho napadne, a Senát se tím navíc seriózně zabývá. Jestliže bude návrh schválen, nepochybně dojde k jeho napadení u US," konstatuje prezident Exekutorské komory ČR Mgr. Jan Mlynarčík. V případě, že soudní exekutor zastaví exekuci pro nemajetnost povinného, musí rozhodnout o nákladech exekuce. Podle US v těchto případech nese povinnost k náhradě nákladů exekuce povinný, který primárně zavinil, že je exekuce vedena. Podle jednoho z pozměňovacích návrhů nárok na tyto náklady ale exekutorovi ihned současně s rozhodnutím o něm zanikne. S exempcí (výjimkou) případů, kdy došlo ke složení zálohy, což je ale podle praxe minimum z celkového počtu vedených exekučních řízení.

„Smyslem úpravy je dle všeho zabránit, aby z marné exekuce vznikaly nové exekuční tituly. To je záměr do jisté míry správný, ale zvolený způsob regulace zasahuje do práva exekutora na úhradu nákladů exekuce," upřesňuje Jan Mlynarčík. V praxi to znamená, že soudní exekutor povede exekuci, kterou následně zastaví z důvodu, že oprávněný nesloží zálohu na další vedení exekuce. A současně rozhodne o nákladech exekuce. Nově by ale mohl takto přiznané náklady uspokojit pouze z vybrané zálohy, ve zbytku nárok zaniká. Jenže první zálohu je podle předkládaného návrhu oprávněný povinen zaplatit až po 6 letech vedení exekuce, ve výši mezi 500 až 1 000 Kč. A pokud ji nezaplatí, nedostane exekutor přiznáno vůbec nic. Ještě citelnější bude ztráta u řízení už zahájených, kde se 6letá lhůta bude započítávat zpětně, a kde žádná povinná záloha být vybrána ani nemohla. Přitom minimální náklady každé exekuce činí 5 500 Kč plus DPH.

„Zkuste si představit, že odvádíte několik let řádně svou práci a následně zákonodárci rozhodnou, že nedostanete zaplaceno takřka nic, resp. pouze desetinu původní odměny", komentuje kontroverzní návrh prezident EK ČR. Jestliže jsou soudní exekutoři označováni za podnikatele, musí se respektovat i to, že jako podnikatelé na denní bázi fungují. Musí stejně jako všichni ostatní platit zaměstnance, energie, nájemné či daně. Podle stávajících návrhů by nedostali zaplaceno za zastavení bagatelních pohledávek, a teď nově by neměli nárok na náhradu za vedení marných exekucí. Navíc by nedostali ani peníze za hotové výdaje, které byly vynaloženy při vedení těchto exekucí. Každý si snadno dokáže spočítat, že se nikomu za těchto podmínek nemůže vyplatit podnikat.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Advokátního deníku a Exekutorské komory České republiky)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

Aktuální články k výkupům nemovitostí


Zobrazit další článkyZobrazit užitečné informace

Spolupracujeme s realitní a advokátní kanceláří JURIS REAL, spol. s r. o.

Top