Novela exekučního řádu neřeší podle Exekutorské komory ČR stěžejní problémy.

Vážení čtenáři, milí klienti, Exekutorská komora České republiky (EKČR) varuje před tím, aby novela exekučního řádu, schválená minulý týden ve Sněmovně, prošla ve stejném znění i Senátem. Zmíněná novela totiž neřeší zásadní problémy exekucí a její podobu kritizuje i řada expertů, a to včetně soudců. Výsledná podoba schváleného zákona nebude v aplikační praxi prý vůbec použitelná. Účastníci řízení, exekuční orgány, soudy i dohledové orgány se budou s nejasnými, nedomyšlenými či vzájemně si odporujícími pravidly potýkat mnoho dalších let.„Novela řeší pouze malou část problémových oblastí. Hlavním nesplněným cílem je řešení vícečetných exekucí. Na cestě legislativním procesem se v podobě poslaneckých návrhů na novelu nabalilo velké množství často i navzájem si odporujících regulací, které ve svém důsledku ničemu nepomůžou, byť vypadají na první pohled líbivě," konstatuje prezident EKČR Mgr. Jan Mlynarčík.

Zachování exekučního trhu ve spojení s nadměrnou byrokracií a prodražením exekučního řízení povedou k oligopolizaci, protože velké exekutorské úřady se díky úsporám z rozsahu snáze vyrovnají s bariérami, které jim nová „exekutorská" legislativa klade do cesty. Na tom v konečném důsledku prodělají všichni.

Pokud by se před čtyřmi lety začalo pracovat na novém exekučním řádu, mohl být dnes již hotov. Jako hlavní problémy komora exekutorů vidí:

1. Nebyla přijata žádná verze místní příslušnosti (teritorialita), která by omezila trh s výkonem moci soudní. V této souvislosti se komora důrazně ohrazuje proti argumentaci použitou některými poslanci, že cílem zavedení místní příslušnosti je přerozdělení trhu od úspěšných exekutorů k těm méně úspěšným.

2. Veřejnoprávní milostivé léto, v jehož rámci dojde k zastavení vymahatelných exekucí, pokud povinný uhradí jednorázově jistinu, je mylný koncept. Pakliže chce stát odpouštět dluhy, jistě může. Měl by tak ale činit systémovým způsobem a na své náklady a v době, kdy si může dovolit zhoršit stav veřejných financí. Návrh milostivého léta se týká pouze exekucí vedených exekutory (jiné dluhy stát neodpustí a exekuce vedené např. daňovou správou budou vedeny dále), týká se i nestátních veřejných dluhů (obce, kraje, zdravotní pojišťovny atp.).

3. Změny u mobiliárních exekucí. Není důvod, proč by se navrhovaná úprava měla týkat pouze exekucí vedených soudními exekutory. Stát tak sám sebe zvýhodňuje oproti jiným soukromým věřitelům. Návrh není způsobilý dosáhnout stanoveného cíle, popř. pouze v minimální míře (u „seniorů, výrazně handicapovaných a nezletilých"). Přinese však zcela zásadní snížení vymahatelnosti práva a navýšení nákladů exekuce. Návrh je zneužitelný a nahrává obstrukčnímu jednání nepoctivých dlužníků, naopak poškodí poctivé věřitele (sníží se opět vymahatelnosti práva). Návrh paradoxně bude znamenat více mobiliárních exekucí v případech, kdy doposud mobiliární exekuce nebyla potřeba.

4. V části týkající se nahrávání hovorů je návrh v rozporu s úpravou na ochranu osobních údajů. Návrh neřeší kompenzaci nákladů exekutorům za nutnost pořízení potřebného hardware a software k pořizování záznamů a jejich bezpečnému uchovávání po dobu mnoha let.

5. Zasílání CD poštou. Návrh nedomýšlí, že starší spisy jsou vedeny v listinné podobě. Absolutně není vysvětleno, z jakého důvodu za postupování a další související úkony nemá mít exekutor nárok na úhradu nákladů, tak jak je to zcela běžné u orgánů veřejné správy a soudů.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webů Advokátního deníku a Exekutorské komory České republiky)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista