Na nečekané výdaje spoří tři čtvrtiny občanů.

Vážení čtenáři, milí klienti, takřka tři čtvrtiny českých domácností myslí na nečekané výdaje či horší ekonomickou situaci a spoří si peníze. Před dvěma lety to byly dvě třetiny. Toto zjištění vyplývá z výzkumu, který pro společnost KRUK vypracovala agentura STEM/MARK loni na podzim mezi více než tisícovkou respondentů.

Více než čtvrtina domácností má naspořenou částku nad měsíční příjem až do tříměsíčního příjmu, každá pátá má úspory tříměsíčního až šestiměsíčního příjmu a zhruba pětina šestiměsíčního až ročního příjmu. Skoro každá sedmá domácnost s úsporami vystačí na více než rok, z toho přes čtyři procenta na více než tři roky. Komparace s podobným průzkumem z roku 2018 pak ukazuje, že na jednu stranu má nyní více českých domácností úspory nad měsíční příjem až do tříměsíčního příjmu (16 procent v roce 2018) a úspory tří až šestiměsíčního příjmu (17 procent). Výrazně ale ubylo domácností s úsporami ve výši více než ročního příjmu (21 procent v roce 2018).

Za poslední dva roky se o šest bodů zvýšil podíl domácností s úsporami, a to především těch s finanční rezervou na střednědobé období. Naopak poklesl podíl domácností, které mají úspory nejméně ve výši svého ročního příjmu. Současně vzrostl počet domácností, které mají úspory pouze do měsíčního příjmu (12 procent v roce 2018 a 21 procent v roce 2020), což z hlediska nečekaných ale i pravidelných výdajů může vést k problematické finanční situaci. Lidé bez úspor nebo s úsporami do výše měsíčního příjmu by měli omezit své náklady, přemýšlet, jak sehnat další zdroj příjmů nebo jak rozložit závazky na delší časové období. Pakliže se už nacházejí v situaci, kdy nezvládají splácet svoje závazky, základem je vždy komunikace s věřitelem a realistický pohled na vlastní finanční možnosti.

Nejčastěji spoří studenti, kteří mají většinou úspory svého tříměsíčního příjmu. Šetření ukázalo, že si pravidelně nějakou finanční částku ukládá 84 procent studentů. Úspory má rovněž 76 procent zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou a pouze 30 procent nezaměstnaných respondentů dokáže šetřit.

Nejčastěji spoří lidé pracující v oboru IT, kteří mají zároveň úspory na nejdelší období. Následují pracovníci ve finančních službách a zaměstnanci z veřejného sektoru. Vedle studentů a pracovníků mají úspory také tři čtvrtiny penzistů, a to nejčastěji do svého tříměsíčního příjmu stejně jako studenti.

V případě tíživé situace osob, které mají závazky vůči finančním institucím, je třeba komunikovat. V současné situaci způsobené pandemií covid-19 volí naprostá většina poskytovatelů úvěrů cestu individuálního přístupu, kdy se snaží zákazníkům, kteří se dostali do problémů, vyjít vstříc.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím webu České tiskové kanceláře)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista