Blog


Loni bylo 21.700 žádostí o oddlužení, tj. meziročně o 3.000 méně.

12 / 6 / 2022

Vážení čtenáři, milí klienti, loni ubylo občanů, kteří se chtěli oddlužit. Žádostí o osobní bankrot bylo 21.700, to jest tedy o 3.000 méně než v roce 2020. Za první kvartál jich letos dorazilo 3.900, v minulém covidovém roce 5.700 a předloni 7.700. Toto zjištění vyplývá z údajů Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP). Podle Exekutorské komory České republiky v prvním čtvrtletí přibylo 104.900 nových exekucí. Podle expertů z organizací na pomoc lidem v tísni je překážkou ve větším využití oddlužovacího procesu jeho nastavení.

V ČR bylo na konci loňska 4,43 milionu exekucí. Mělo je 698.000 dlužníků. Z nich téměř 230.000 mělo osm a více exekučních řízení. Oddlužení je nyní 99.800. Celkem je v nich 113.300 lidí, o řízení se dělí i manželé. Exekucí na dluh u veřejných institucí se mohli dlužníci zbavit i v milostivém létě. Experti na sociální problematiku považují předlužení za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů v zemi a za zásadní překážku v zaměstnávání. Proces oddlužení trvá pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Na bariéry, které občanům brání ve využití oddlužení, se zaměřil výzkum agentury PAQ Research pro RUBIKON Centrum, IPŘP a Charitu ČR. Zapojilo se do něj 537 dlužníků s nesplatitelnými dluhy či s dluhy, u kterých nebylo do pěti let jisté jejich srovnání. Podle odborníků z organizací na pomoc s dluhy mohou být srážky v oddlužení o 2.000 až 7.000 korun vyšší než v exekuci. Vadí to třem pětinám dotázaných. Jako další překážky lidé uváděli zveřejnění osobních údajů v insolvenčním rejstříku či riziko zabavení majetku. Odrazuje také nutnost platit na začátku procesu náklady insolvenčního správce i exekuční srážky. Respondenti zmiňují i nejasná kritéria pro rozhodování soudů. „Zmírnění nebo odstranění uvedených parametrických bariér považujeme za zcela zásadní, aby se situace s neřešitelnými exekucemi v ČR zlepšila. Vstup dlouhodobě předlužených osob do oddlužení je totiž výhodný jak pro stát, tak pro věřitele," prohlásil Radek Hábl z IPŘP. Podle něj lidé v dlouhodobých exekucích buď nesplácí, nebo platí jen jednomu věřiteli. Častěji své příjmy skrývají. V oddlužení musí naopak příjmy přiznat a splácejí věřitelům poměrově stejně, popsal Hábl.

Jestliže by se rozdíl ve srážkách při insolvenci a exekuci snížil, vyjasnily se podmínky oddlužení, proces se zkrátil a občané získaly potřebné informace, zájem by mělo přes 40 procent dotázaných. Úprava podmínek bez informování, nebo naopak jen propagace bez změny pravidel by měly ani ne poloviční efekt, zjistili výzkumníci. Skoro tři pětiny lidí nevěděly, že se díky insolvenci dluh může snížit a po konci procesu se zbytek odpouští. Až polovina dlužníků netušila, že v oddlužení mohou nakládat se svým bankovním účtem, lépe se jim hledá práce a soudní exekutoři mají limit nákladů, které mohou do oddlužení přihlásit. „Máme složité systémy, o kterých cílová skupina ani neví, nebo se v nich nevyzná. Aby změny parametrů oddlužení měly efekt, musí se lidem také vysvětlovat," je přesvědčen sociolog PAQ Research Daniel Prokop. Česká republika musí do svých zákonů promítnout evropskou směrnici s insolvenčními pravidly. Oddlužovací proces by se tak měl zkrátit na tři roky.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím IPŘP a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

Aktuální články k výkupům nemovitostí


Zobrazit další článkyZobrazit užitečné informace
Top