Každý třetí Čech má finanční rezervu na méně než měsíc života.

Vážení klienti, milí čtenáři, takřka třetina Čechů, Moravanů a Slezanů žije pouze s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost v ČR žije bez jakékoli finanční rezervy, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit. Toto zjištění vyplývá z empirického šetření Indexu finančního zdraví Čechů, který představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky a portálem Evropa v datech.

Více než polovina (57 procent) respondentů ve výzkumu deklarovala, že vychází s rozpočtem jen s obtížemi a 41 pct se obává, že se jejich finanční situace bude zhoršovat. Index finančního zdraví analyzoval finanční rezervu Čechů během loňského prosince na reprezentativním vzorku 2003 respondentů. „Každá desátá domácnost v ČR není aktuálně schopná vytvářet žádnou finanční rezervu a běžné životní náklady pokrývá z předchozích úspor nebo z půjček. Devět z deseti domácností je sice schopno vytvářet alespoň min. finanční rezervu, byť nepřesahující jeden měsíc, často je to ale jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti," sdělila Monika Hrubá, která ve spořitelně odpovídá za strategii finančního zdraví. Je podle ní znepokojující, že dvě třetiny domácností, které v současné době nedokáží tvořit žádnou rezervu, tvrdí, že toho byly dříve schopny. A 40 procent respondentů, kteří si krátkodobou finanční rezervu vytváří, současně přiznává, že muselo v uplynulých šesti měsících snížit částku, jíž si měsíčně odkládají.

„Každý šestý Čech, Moravan a Slezan během uplynulého roku nedokázal zaplatit alespoň jeden ze svých běžných výdajů. Patří mezi ně např. platby za energie, nájem, telefonní a internetové služby nebo splátky hypotečních, leasingových či jiných úvěrů," upozornil analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Jen na provoz domácnosti a potraviny přitom podle zjištění indexu připadá až 45 procent výdajů českých domácností. „Tato recese se výrazně liší od těch minulých. Tentokrát není zdrojem poklesu spotřeby domácností nárůst nezaměstnanosti, ale výrazný nárůst cen. Proto dnes nedopadá vysoká inflace a ceny energií jen na lidi s nízkými příjmy, ale i na domácnosti ze střední a vyšší třídy," míní hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

V komparaci s celou populací jsou občané, kteří si finanční rezervu netvoří, podle průzkumu častěji osoby s nízkým vzděláním a příjmem. Mnohdy jde o lidi, kteří mají nějakou spotřebitelskou půjčku. Méně často využívají pojištění a obvykle bydlí v pronajatém bytě. Ve vyšší míře jde o osoby rozvedené a domácnosti s jediným ekonomicky aktivním členem. Čistý měsíční příjem takovéto domácnosti je výrazně častěji pod hranicí 20.000 Kč, čistý osobní příjem pod hranicí 15.000 Kč.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím České spořitelny, Sociologického ústavu AV ČR a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista