EK ČR varuje, že drobní věřitelé se stávají dlužníky.

Vážení a milí čtenáři, v důsledku právních předpisů, přijatých v době panující pandemie koronaviru, došlo k zásadním změnám ve vzájemném postavení dlužníků a věřitelů. Tyto změny mají za následek výrazné posílení práv na straně dlužníků. Plošná omezení exekucí nařízená státem ve svých důsledcích znamenají snížení vymahatelnosti práva a riziko nárůstu počtu nových dlužníků, varuje Exekutorská komora České republiky. Nejvíce ohroženou skupinou se v naší společnosti stává bohužel střední třída. Je taktéž podstatné poznamenat, že tyto „překotné legislativní změny" se nijak nedotkly exekucí, které jsou vedeny státem.

„Exekutorská komora ČR přitom sama vykomunikovala uvnitř svého profesního stavu celou řadu doporučení, poněvadž si je vědoma, že vzhledem k současné pandemické situaci je třeba postupovat v jednotlivých případech s náležitou rozvahou. Soudním exekutorům bylo doporučeno posuzovat každý případ ad hoc (individuálně). Stát přitom zavádí plošná opatření, která však znemožňují i drobným věřitelům se domoci svých práv," vysvětluje viceprezident Exekutorské komory ČR Mgr. Jan Mlynarčík. Vznikla tak situace, kdy řada dlužníků neplatí své závazky i přesto, že to jejich situace umožňuje. „Částí dlužníků je již delší dobu vnímán aktuální stav jako šance, jak se ke svým závazkům stavět nezodpovědně nebo je dokonce přestat plnit. A to může znamenat katastrofu pro velké množství věřitelů. Vrací se situace z devadesátých let, kdy nebylo takřka možné se dovolat svých práv. Přitom existuje jednoduché řešení v podobě návrhu na odklad exekuce," konstatuje Mgr. Mlynarčík. EK ČR se obává nárůstu počtu dlužníků, zejména z řad občanů střední třídy. Právě oni jsou nejčastěji drobnými věřiteli, kteří se nedostanou ke svým finančním prostředkům. Ocitají se v reálném ohrožení druhotnou platební neschopností. Situaci pak musí řešit pomocí půjček a úvěrů, aby mohli dostát svým každodenním závazkům, a čelit tak pádu do dluhové pasti.

„Exekuční řízení se z důvodu nemožnosti vymáhat a razantním zpřísněním podmínek exekučního postihu neúměrně prodloužila, a to bez ohledu na konkrétní životní situaci povinného či oprávněného. Insolvenční řízení jsou po dobu účinnosti uvedených opatření v podstatě neúčinná a de facto ve většině případů je nelze ani zahájit, pokud s tím dlužník nesouhlasí," upozorňuje Jan Mlynarčík. Avšak exekuce vedené státem jsou prováděny i nadále. Stát se tak jako věřitel dostává do výhodnějšího postavení. Toto je ukázka nerovného přístupu státu k soudním exekutorům, kteří jsou stále nejefektivnějším subjektem v provádění exekucí. Pro větší věřitele znamenají tyto změny a omezení nutnost hledat a sanovat své ztráty jinde, např. zdražením svých produktů a služeb. Jestliže jim nezaplatí jejich dlužníci, vznikají z těchto věřitelů noví dlužníci, kteří pak nemohou platit státu daně ani odvody na sociálním a zdravotním pojištění.

Nesystematické změny zavedené státem mají za následek neúměrné zvýšení ochrany dlužníků a na druhé straně razantní zkrácení práv věřitelů. Rozhodně nejsou řešením exekuční problematiky, naopak úpravy vymáhání zapříčiňují další zadluženost. Zcela chybí dluhová prevence (např. v oblasti reklamy), která by vzniku exekucí pomáhala předejít. „Stát řeší problém na konci, ne na začátku. Neustále se mění pravidla uprostřed hry a svaluje břímě na soudní exekutory místo toho, aby se např. více reguloval půjčkový byznys," uzavírá viceprezident Exekutorské komory ČR Mgr. Jan Mlynarčík.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím Advokátního deníku a Exekutorské komory České republiky)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista