Dlužníci by měli splatit alespoň 40 procent svých závazků.

Dlužníci by měli splatit alespoň 40 procent svých závazků.

Vážení čtenáři, většina Čechů, Moravanů a Slezanů se domnívá, že by dlužníci měli splatit alespoň 40 pct dluhu, aby jim zbytek mohl být odpuštěn. Dvě procenta občanů by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý. Toto zjištění vyplývá z průzkumu agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů. Pomoc ze strany státu by Češi poskytli lidem, kteří se do dluhové pasti dostali za nešťastných okolností, jako je dlouhodobá nemoc či ztráta zaměstnání.

K pomoci ostatním dlužníkům se Češi staví spíš negativně, byli by však ochotni dát jim možnost si dluhy odpracovat. Pomoc od státu by naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kterým nebyla zaplacena mzda, či samoživitelé, kteří nedostávají výživné. Češi se shodují na tom, že dlužníci mají morální odpovědnost za splacení dluhu, a to bez ohledu na to, zda jde o dluh na výživném, nedoplatek elektřiny či spotřebitelský úvěr. Na 82 procent občanů se pak domnívá, že by dlužník měl svým věřitelům splatit min. 40 procent dlužné částky, aby mu zbytek mohl být prominut. Více než polovina občanů by požadovala, aby dlužník splatil alespoň 60 procent dluhu. „Postoj veřejnosti je v tomto ohledu výrazně méně tolerantní než novela insolvenčního zákona, která od června zmírnila pravidla oddlužení a zrušila dřívější podmínku, že dlužník musí v jeho průběhu splatit věřitelům minimálně 30 procent dlužné částky. Jen dvě procenta lidí by byla ochotna dlužníkům odpustit dluh celý, tzv. nulová varianta byla přitom jednou z možností, kterou zákonodárci při schvalování novely zvažovali,“ komentoval průzkum prezident asociace Pavel Staněk.

Podporu státu by lidé poskytli dlužníkům, kteří se do problémů dostali kvůli dlouhodobé nemoci či ztrátě zaměstnání. K pomoci ostatním dlužníkům, včetně lidí, kteří si vzali nevýhodný spotřebitelský úvěr či naletěli tzv. šmejdům, panuje mezi občany spíš negativní postoj. „Spíš než odpouštění dluhů by občané dlužníkům nabídli možnost si je odpracovat, v případě dluhů vůči obcím a státu např. formou veřejně prospěšných prací,“ informoval Staněk. Zákonnou i finanční podporu by lidé naopak poskytli drobným věřitelům, jako jsou zaměstnanci, kteří nedostali výplatu, či firmy, které se ocitly v problémech kvůli nezaplaceným fakturám. Velkou podporu veřejnosti mají také samoživitelé, většina dotázaných by souhlasila se zavedením zálohového výživného. Pomoc státu si podle veřejného mínění naopak spíš nezaslouží velcí věřitelé, jako jsou poskytovatelé úvěrů.

Výzkum dále zjišťoval názory veřejnosti, kde vidí problémy u exekucí. „Nejvíce zastoupeny byly vysoké náklady exekučního řízení, které uvedlo 11 procent občanů, a to zejména z řad těch, kteří mají s exekucí osobní zkušenost. Lidé bez zkušenosti s exekucí nejčastěji uváděli obtížnost a zdlouhavost vymáhání,“ dodal Staněk. Mezi třemi nejčastějšími problémy byla zmiňována ještě arogance soudních exekutorů.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s přispěním ČTK a České asociace věřitelů)

Bc. Jaroslav Oborný, obchodník s nemovitostmi