Blog


Česká advokátní komora se vyjádřila k leg. procesu stran novely exekučního řádu.

20 / 3 / 2021

Vážení čtenáři, Česká advokátní komora se v minulosti opakovaně vyjadřovala k legislativním návrhům, které významně zasahují do koncepce samotné exekuce a představují změny, které mnohdy postrádají konkrétnější odůvodnění a naprosto neřeší reálné dopady na exekuční řízení a jejich subjekty. Z věcného pohledu se takto komora vyjádřila např. k navrhované teritorialitě (pozn. místní příslušnosti) soudních exekutorů, zavedení institutu chráněného účtu a k některým dalším návrhům. Přestože některé návrhy lze z pohledu práv a oprávněných zájmů povinného i oprávněného považovat za přínosné, v současné době komora zcela podporuje odmítnutí celého vládního návrhu, neboť jeho další projednávání považuje za mimořádně problematické, a to zejména z níže uvedených důvodů:

Celý proces projednávání vícečetných novel exekučního řádu je od samého začátku doprovázen enormním množstvím poslaneckých pozměňovacích návrhů nejrůznější povahy, které sledují nejrůznější cíle zájmových skupin směřujících jednostranně k omezení vymahatelnosti práva v České republice pod záštitou ochrany dlužníků.

Zcela stranou a bez povšimnutí ponechávají jednotlivé návrhy zásah do práv věřitelů, a to především do ústavně chráněné nedotknutelnosti vlastnictví i popření zásad soukromého práva v čele se zásadou pacta sunt servanda (pozn. smlouvy se mají dodržovat), což je zásada symbolizující podstatu právního institutu smlouvy a celého závazkového práva vůbec.

V současnosti neexistuje žádná představa o tom, co novela zmíněného právního předpisu vlastně přinese, jaké budou její dopady jak v oblasti právní, tak hospodářské a zda nedojde k faktickému zániku vymahatelnosti soukromého práva v ČR, což se může velmi snadno stát vedlejším produktem obrovského množství narychlo přijímaných změn.

Z pohledu zákonodárného procesu je situace naprosto nepřehledná a samotný vládní návrh ztrácí svůj nosný princip, resp. ujasněnou koncepci, ze které by byl zřejmý a jasný motiv navrhovaných změn právní úpravy.

Při přípravě právní normy je nutné dbát, aby právní předpis byl mj. koncipován a formulován přehledně, jednoznačně a srozumitelně; sledovaný účel navrhovaných změn by měl být postaven na zcela jasné koncepci nové právní úpravy.

ČAK dospěla k závěru, že v této chvíli, kdy je legislativní proces týkající se novely exekučního řádu (pozn. zákon č. 120/2001 Sb.) naprosto nepřehledný a zasahuje do něj velké množství vzájemně nesouvisejících a často rozporných návrhů, nemůže návrh zákona přinést sledovaný cíl a jeho další projednávání nepovede ke vzniku kvalitního právního předpisu.

Celá novela doprovázená množstvím pozměňovacích návrhů trpí řadou negativ vybočujících zcela ze systematiky exekučního řádu, které jsou v zásadním rozporu s principy, na nichž je exekuční řád vystavěn.

Navrhovaná opatření se jednoznačně (tendenčně) staví na stranu dlužníků (pozn. povinných) a zcela ignorují ústavní práva věřitelů na ochranu jejich majetku a vykonatelnost soudních rozhodnutí.

Taková opatření, kterými jsou např. plošné oddlužování a retroaktivní zasahování do hmotněprávních poměrů bez řádné, transparentní zákonodárné procedury, ve které je konstatován úpadek, je zcela protiústavní, neboť zasahuje do ústavně chráněného práva, kterým je nedotknutelnost vlastnictví. Vyvolává neodůvodnitelné nerovnosti, tedy není zajištěna žádná „rovnost zbraní" mezi dlužníkem a věřitelem (pozn. povinným a oprávněným), a vyvolává pocit nespravedlnosti u těch, kteří v minulosti své pohledávky uhradili vč. přiměřeného příslušenství, a u těch, kterým obdobné závazky vzniknou v budoucnosti (pozn. např. v důsledku Covid-19).

Jedná se o pokračující trend trestání těch osob, které oprávněně žádají zpět to, co jim nebylo jiným zaplaceno. Daná navrhovaná opatření nedůvodně preferují postavení dlužníka (pozn. povinného) bez ohledu na skutečnost, jaký byl důvod, který vedl k jeho neschopnosti splácet dluh.

V případě, kdy je oprávněným stát nebo jiný orgán veřejné moci, spatřuje Česká advokátní komora v navrhovaných opatřeních plošného oddlužení také negativní finanční dopad na národní hospodářství, resp. na veřejné rozpočty, což obzvláště za současné situace, ve které se Česká republika nachází, nelze považovat za žádoucí.

Řada navrhovaných opatření rovněž zásadním způsobem popírá zásady soukromého práva, a to především vlastnického práva nebo práva na spravedlivý proces. Stát se snaží v rámci tohoto legislativního procesu plošně retroaktivně zasahovat do soukromoprávních poměrů, navíc zcela mimo nalézací řízení.

Lze souhlasit s názorem Exekutorské komory ČR, že v navrhované právní úpravě zcela absentuje odůvodnění a zhodnocení dopadů navrhované úpravy. Návrh popírá princip právní jistoty a zasahuje do legitimních očekávání věřitelů tím, že způsobuje zánik vlastnických práv bez náhrady. Nelze opominout ani skutečnost, že takováto právní úprava může podporovat kriminální praktiky při získávání půjček a úvěrů.

Na základě výše uvedeného se proto ČAK domnívá, že další projednávání tisku 545 nemůže vést k přijetí zákona, který by do citlivé problematiky exekučního řízení přinesl koncepční změny a povede pouze k dalšímu roztříštění právní úpravy, která bude nepřehledná a obtížně uchopitelná jak pro účastníky řízení, tak pro soudní exekutory a exekuční soudy.

Za takovéto situace se nabízí otázka, zda má stávající exekuční řád ještě dostatečně nosnou konstrukci pro neustálé změny a dílčí úpravy a zda nebude s ohledem na nejrůznější parciální zájmy vhodnější přistoupit ke komplexní revizi celé otázky výkonu rozhodnutí v ČR.

Takovémuto kroku by však mělo předcházet řádné projednání všech otázek v rámci standardního legislativního procesu na vládní i parlamentní úrovni a nikoli překotné schvalování narychlo načtených změn na poslední chvíli, když nikdo v součtu nedokáže odhadnout, jaké budou mít dopad na praxi.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s řádným a upraveným užitím Advokátního deníku)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista

Zobrazit další článkyZobrazit užitečné informace
Top