Zastavování bezvýsledných exekucí se má týkat i starších případů.

Vážení klienti, milí čtenáři, zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí by se mělo týkat podle Senátu i starších případů, nikoli jen nových. Legislativní novelu exekučního řádu horní komora vrátila i s dalšími změnami k opětovnému projednání poslancům. Sporné zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů s principem, aby měl jeden dlužník jednoho exekutora, se mezi ně nedostalo.

Předloha má zavést šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by soudní exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senátor Tomáš Goláň (ODS) upozornil na skutečnost, že první exekuce by se mohly zastavovat vzhledem k navrhované účinnosti novely až v roce 2028. Senát navrhl, aby se nynější šestileté a delší exekuce mohly zastavovat už v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Věřitelé a exekutoři se podle Goláně budou moci v této době dohodnout na dalším postupu.

Horní komora se postavila proti tomu, aby věřitelé museli skládat zálohu na počátku exekuce. Měla by být podle Senátu podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými exempcemi (výjimkami). Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že částku stanoví vyhláška ministerstva a bude činit nejvýše 500 korun.

Z vymožených peněz by se podle dalších návrhů Senátu měla splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Ze sněmovní verze předlohy tato změna pořadí splácení dluhu údajně legislativním omylem vypadla.

Senát též upravil omezení vymáhání dluhu prodejem movitých věcí. Mělo by se týkat jen fyzických, nikoli i právnických osob. Zpeněženy by mohly být luxusní věci, např. šperky nebo sbírky obrazů. Podle sněmovní verze by dlužník mohl odvrátit prodej movitých věcí v případě, že by nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradil alespoň 1 500 korun. Doručování písemností týkajících se exekucí by mělo být podle senátních úprav možné i elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky.

S návrhem na zavedení takzvané teritoriality exekutorů Benešová s odvoláním na vládní prohlášení nesouhlasila. Naopak podle pirátské senátorky Adély Šípové jde o jediný způsob, jak zajistit jejich nezávislost. „Systémová náprava není bez pravidel určování exekutorů možná," sdělila. Nyní si mohou věřitelé exekutora vybrat. „Teritorialita je téma, které musíme projednávat, ale jaká forma je správná, není vydiskutované," poznamenala Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Zavedení tzv. teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Za co nejrychlejší zastavování už dříve zahájených dlouhodobě marných exekucí se přimlouval Marek Hilšer z klubu Starostů. „Frustrace lidí v exekucích ohrožuje systém a demokracii jako takovou," míní.

Sněmovna schválila v novele dvě úpravy mířící na dluhy v minulosti. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Zastavovaly by se také dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1 500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Dolní komora také snížila penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Zakotvila povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a zakázala zabavovat příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s využitím ČTK, Advokátního deníku a České justice)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista