V tzv. energetické chudobě bylo v ČR už před zdražováním 900.000 lidí.

Vážení klienti, milí čtenáři v takzvané energetické chudobě se nacházelo již před zdražováním a počátkem energetické krize zhruba 900.000 občanů z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220.000. S problémy se potýkalo i přes 300.000 seniorů. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita. Výsledky představili na tiskové konferenci autoři. Doporučují přesněji zacílit podporu od státu i dotace na úpravy domů. Autorský tým pracoval s údaji o životních podmínkách domácností, které statistický úřad získává každý rok na jaře. Využil dostupná data z loňského jara, tedy ještě před prudkým zdražováním.

„Naším cílem je ukázat na problémy lidí, kteří jsou na tom špatně dlouhodobě. Je to nejohroženější populace, která je v energetické chudobě i za nízkých cen energií," sdělil analytik Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení. Podle zjištění trápila před krizí energetická chudoba 8,7 procenta obyvatel České republiky, to jest tedy asi 900.000 lidí z půl milionu domácností. Takřka polovinu tvořily rodiny s dětmi. Bez dostatečného vytápění, s nízkým rozpočtem, vysokými výdaji či dluhy na energiích vyrůstala v ČR zhruba desetina chlapců a děvčat (dětí), tedy na 220.000. Kolem 130.000 osob bylo v samoživitelských domácnostech, na 120.000 v rodinách s nízkým příjmem s dětskými přídavky od státu. S energetickou chudobou se potýkalo na 210.000 lidí s penzí, kteří žijí sami. Většinou to byly seniorky. Potíže mělo na 40.000 invalidních a 60.000 ostatních důchodů. Dostatečně doma topit si nemohla dovolit desetina všech občanů v energetické chudobě, tedy asi 90.000. Kolem 60.000 osob bylo v posledním roce v prodlení s placením za energie. Celkem 635.000 lidí bylo z domácností s vysokými výdaji za energie. Zbývajících 125.000 lidí mělo víc potíží naráz. Víc než dvě pětiny osob v energetické chudobě měly dálkové vytápění, víc než desetina topila elektřinou, tři z deseti plynem, šest procent uhlím a desetina dřevem či jiným topivem. Podle studie vysoká energetická náročnost budov zvyšuje riziko energetické chudoby. Většina těchto chudých v České republice bydlela právě v takových domech.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (s použitím Platformy pro sociální bydlení, Iniciativy Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravské univerzity)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista