Počet žadatelů o insolvenční řízení loni poklesl o 15 pct.

Vážení klienti, milí čtenáři, celkový počet žadatelů o insolvenci loni v České republice klesl v meziroční komparaci o 15 %. Důvodem jsou především moratoria v rámci lex covid, jež dlužníky dočasně ochránila před národohospodářskými dopady pandemie. V případě právnických osob bylo v součtu za celý loňský rok podáno dokonce nejméně insolvenčních návrhů v jeho genezi. V závěru roku se již ale začal propad ekonomiky do insolvencí firem citelně promítat. Ani vyhlídky na rok 2021 nevyznívají příliš růžově.

V České republice loni ubylo žadatelů o insolvenci. Počet podaných insolvenčních návrhů se navzdory hospodářské recesi totiž meziročně propadl o 15 pct na 28 531. Na právnické osoby připadá z tohoto počtu celkem 1 053 návrhů, což je vůbec nejméně od roku 2008, kdy se začala data ve stávající podobě sledovat.

Důvodem byla mj. dočasně zvýšená ochrana dlužníků známá pod zkratkou lex covid, kterou legislativci zavedli s cílem zmírnit dopady pandemie koronaviru. Vyjma sady moratorií se ale projevila také skutečnost, že řada lidí i firem přednostně řešila okamžité dopady krize a trvalé řešení svých dluhů odložila na později.

Zatímco v případě fyzických osob klesl v závěru roku 2020 počet žadatelů o insolvenci na nejnižší hodnoty od přijetí novely insolvenčního zákona v červnu 2019, u firem se už ekonomické problémy začaly v počtu návrhů na insolvenci nepříznivě projevovat. Pouze v prosinci 2020 bylo právnickými osobami podáno 124 návrhů, což je nejvyšší měsíční hodnota za posledních 3,5 roku.

Kromě vypršení části moratorií je důvodem také skutečnost, že situaci aktuálně přestávají zvládat některé z firem, jež byly v komplikované situaci již před pandemií. Co se týče odvětví ekonomiky, tak jsou mezi novými uchazeči o insolvenci nejvíce zastoupeny právní subjekty z oblasti cestovního ruchu, silniční dopravy, pohostinství, ubytování, stavebnictví a překvapivě také někteří prodejci módy.

Ani výhled na rok 2021 v tomto ohledu není příliš příznivý. Čím déle bude stávající situace trvat, tím častěji se mezi žadateli o insolvenci budou objevovat i dříve silné firmy, jež najednou musí čelit ekonomickým problémům. Mimo jiné se mezi nimi ocitnou i subjekty, jimž zásadní komplikace způsobí druhotná platební neschopnost.

U fyzických osob pak hraje vyjma zpoždění daného tím, že dlužníci před sepsáním insolvenčního návrhu nejdříve vyzkoušejí všechny ostatní možnosti řešení problémů, rovněž skutečnost, že v řadě případů je setrvání v exekuci z krátkodobého pohledu ekonomicky výhodnější. S ohledem na rozdílné podmínky mezi režimem exekuce a insolvence může činit rozdíl v částce, která člověku zůstane na živobytí, až 6 000 korun měsíčně. To je pro předlužené osoby mimořádně vysoká částka, která je od vstupu do insolvence zásadním způsobem odrazuje.

Mgr. Petr Jezdinský, právník (Zdroj: insolvence 2008, Česká justice a veřejná správa)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista