Bývalá ombudsmanka se zastala ženy, která byla o dluhu informována pozdě.

Zdravotní pojišťovna by měla pravidelně kontrolovat plnění povinností pojištěnců v maximálně ročních intervalech a taktéž pojištěnce o vzniku dluhu na pojistném informovat neprodleně po zjištění vzniku dluhu za kontrolované období. Zároveň by ho měla vyrozumět i o možnosti podání žádosti o prominutí penále. Po šetření ombudsmanky pojišťovna k této vstřícnější praxi přistoupila. Nutno dodat, že autor tohoto textu má obdobnou, čerstvou a lidskou (osobní) zkušenost u své maminky při vymáhání penále u VZP. Zřejmě se tedy nebude v tuzemsku jednat o ojedinělý případ, ale těchto kauz bude existovat daleko více.

Anna Šabatová se zabývala stížností ženy, která nesouhlasila se způsobem provádění kontrol plateb na veřejné zdravotní pojištění. Zjistila, že dlužila pojistné za jeden měsíc ve výši 1 080 Kč. Pojišťovna ji o dluhu informovala až po více jak pěti letech, to už byla žena téměř dva roky registrována u jiné zdravotní pojišťovny.

Ta dlužné pojistné ihned zaplatila a domnívala se, že z osobního jednání v pojišťovně vyplynulo, že tím pro ni záležitost končí a penále jí bude prominuto. Pojišťovna ji však následně vyzvala k jeho úhradě, poněvadž o jeho prominutí nepožádala.

Penále v té době přitom převyšovalo samotný původní dluh. Žena dluh na penále raději rychle zaplatila, ale stěžovala si ombudsmance na tento postup pojišťovny, když ji informovala s takovým časovým odstupem a spolu s vyčíslením penále ji neinformovala o možnosti prominutí penále.

Pojišťovna se podle zjištění ombudsmanky dopustila dvou pochybení. V první řadě neprováděla pravidelné kontroly plnění povinností pojištěnců: „Zákon sice výslovně nestanoví žádnou lhůtu k vyrozumění pojištěnce o dluhu, ale podle principů dobré správy by to měla pojišťovna dělat v rozumném období, zejména s ohledem na růst penále. Provést kontrolu až po více než 5 letech, kdy už navíc dlužník dávno není pojištěncem dané pojišťovny, rozhodně není dobrou praxí," hodnotí přístup pojišťovny ombudsmanka. Apelovala na ni, aby kontroly prováděla pravidelně, maximálně v ročních intervalech. Za ještě závažnější pochybení ombudsmanka považuje skutečnost, že pojišťovna zaslala stěžovatelce pouze oznámení o výši penále a výzvu k jeho úhradě, aniž by ji informovala o možnosti prominutí penále. Takto postupovala nejen v případě stěžovatelky, ale obecně vůči všem pojištěncům. Ředitel pojišťovny tento postup obhajoval poukázáním na skutečnost, že právní úprava výslovně nestanoví zdravotním pojišťovnám povinnost dlužníky takto informovat.

Jak postupovat při dluhu (exekuci) u VZP?

Pakliže dlužník na výzvu na uhrazení penále či samozřejmě dlužného pojistného nezareaguje, VZP bude u malého dluhu postupovat vydáním tzv. exekučního příkazu na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb a nařídí tzv. daňovou exekuci přikázáním pohledávky z účtu, kdy výše uvedený exekuční příkaz obdrží nejdříve bankovní ústav a až posléze povinný (dlužník). Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (viz ustanovení § 4 daňového řádu).

Nucenou blokaci běžného účtu tedy obchodní banka provede ve chvíli, kdy obdrží soudní usnesení nebo exekuční příkaz o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky. Komerční banka je v takovém případě ex lege (ze zákona) povinna zablokovat peníze na daném účtu, a to až do výše vymáhané pohledávky!

Povinný, který toto zjistí většinou u bankomatu, by měl co nejrychleji kontaktovat svoji banku, která mu sdělí podrobnosti. Dluh by měl následně v obchodní bance dorovnat, tak aby měl účet bankou ihned odblokován.

Bohužel řada dlužníků (povinných) udělá pravý opak, zpanikaří a kvůli psychickým důvodům o svém dluhu (exekuci u VZP) např. svým blízkým ani neřekne, přestože platí pravidlo, že "O oprávněnou pohledávku" se nemá cenu soudit. U většího dluhu by pojišťovna samozřejměla postupovala i prostřednictvím vydání exekučního příkazu k prodeji nemovitosti.

Mgr. Petr Jezdinský, podnikový právník (s využitím webů České justice a MONETA Money Bank, a. s.)